Letos je před námi už dvanáctý ročník Mladoboleslavského filmového festivalu, za rok z něj bude vlastně teenager. Vy jste u něj od samého počátku, co z něj podle vás za ta léta vyrostlo?
Ve srovnání s jinými filmovými festivaly je ten boleslavský ještě na začátku životní cesty. Ale troufnu si říct, že se za těch 12 let vryl do podvědomí dětského a dospělého diváka, a to nejen v Boleslavi. Každým rokem se upevňuje jeho pozice, zúročují se jeho zkušenosti a navazují na ně další projekty.
Pro většinu Boleslaváků už je festival nezbytná součást začátku léta, jak ho vnímáte vy z pozice prezidentky, je to pro vás víc práce, nebo radost?
I já ho samozřejmě vnímám jako krásné zahájení kulturního léta. Vzhledem k tomu, že k Boleslavi mám od dětství velmi vřelý vztah, protože tu mám podstatnou část rodiny, je pro opravdu srdeční záležitostí. Samozřejmě za vším, co vypadá jednoduše a přirozeně, je obrovský kus práce. A proto v tomto velice obdivuji ředitelku Dášu Zákouckou, která má většinu věcí na svých bedrech.
Co vás na Mladoboleslavském filmovém festivalu za dobu jeho existence nejvíc překvapilo?
Spíš bych řekla, co mě těší. Rok od roku je to větší divácký i mediální zájem, a také si velice považuji podpory mých kolegů. Dělat něco pro děti považuji za důležité, v době internetu je víc než nutné „vyvést“ děti ven, do společnosti, na besedy, do kina a na jiné akce, spojené právě s festivalem.
Festival je také tradičně o potkávání se se známými či významnými osobnostmi, nebo chcete-li, s hvězdami. Máte vy nějaký tajný nesplněný sen, s kým byste se chtěla potkat?
Vážím si toho, že jsem měla a stále mám v životě možnost potkávat se s řadou významných osobností, s lidmi skromnými, kteří něco dokázali a mají ostatním co předat. Bohužel se často jedná o lidi, kteří už mezi námi nejsou, a zbývají nám na ně jen vzpomínky. Jsem pyšná, že festival v Boleslavi podpořili takové osobnosti jako byl Luděk Munzar, Václav Vorlíček, Simona Stašová, Zdeněk Troška, Vanda Hybnerová a celá řada dalších. I letos se diváci mohou těšit na další vzácné hosty.
Který z titulů, které letos festival divákům nabídne, nejvíc láká vás osobně? A jaký film si doma pustíte, když máte chuť si odpočinout a zlepšit náladu?
Jsem divák pocitový, náladový, a podle toho si také vybírám filmy, které si doma pouštím. Dávám přednost rodinným filmům, mám moc ráda třeba S tebou mě baví svět, Nebožtíci přejí lásce, Někdo to rád horké… V poslední době se ale ráda vracím i k českým seriálům, vlastně už pro pamětníky, jako je například F. L. Věk, Cirkus Humberto, My všichni školou povinní a podobně. Možná je to i tím, že tyhle seriály mám spojené se svým dětstvím a ráda se do něj díky nim vracím.
Co vás letos v létě čeká kromě festivalu, najdete si čas i na odpočinek a třeba i na dovolenou, nebo budete mít pracovní prázdniny?
Na léto se už teď moc, těším, myslím, že si mi podaří spojit příjemné s užitečným a budu mít víc času pro sebe a pro svou rodinu. Tudíž se těším na cestování, na návštěvy přátel a na výlety po naší zemi. Z pracovních povinností mě čeká Noc na Karlštejně, která se bude tentokrát hrát na zámcích Lednice, Mělník a na Zbraslavi. Těším se také na Noc princezen, kterou každoročně moderuji.
